10 lidí 8 dní cesty 130 km 24 kg zátěž Průměrná teplota přes den 14 °C Průměrná teplota v noci 8 °C Minimální teplota v noci -5 °C Déšť jen 2 dny ;-) 1.den (22.8.) V pozdních večerních hodinách jsme konečně přistáli ve městě Kiruna. Letiště však bylo vzdáleno cca 10 km od města, takže nás čekal první pochod. Podařilo se nám vyrazit cca ve 22:30. Po cestě již někteří z nás zjistili, že Kungsleden asi nebude procházka růžovým sadem. Zhruba po 7 km už jsme toho měli všichni plný kecky, asi se sečetlo víc faktorů, venkovní teplota (byla kosa jako kráva), absolutní mrtvo a tma (nic k vidění) a pak taky naše inteligentní "zkratka", kterou jsme si lehce prodloužili cestu. Obrovské štěstí pro nás však přislo, když se na obloze začala objevovat polární záře, občas útvary menší občas však i velké a neskutečně nádherné, jediné čeho lituju je fakt, že než jsem vyndal foťák, záře byla fuč. Nicméně tento úkaz do všech vlil druhou vlnu energie a než jsme se nadáli, byli jsme na autobusové zastávce (čas okolo 1:30). Rychle jsme rozdělali spacáky a zasquotovali zastávky (naše budoucí velice oblibená činnost ) a šli spát. 2.den (23.8.) Vztávání po 4 hodinách okolo 6-té ráno nebylo po noční štrece zrovna příjemný, ale vzhledem k odjíždějícím autobusům okolo nás nám nic jiného nezbylo. V 8:30 jsme konečně vystoupili na začátku naší cesty v Abisku. Počkali jsme na mraze cca 2 hodiny na otevření bufíku, nakoupili zásoby plynu a mohlo se jít. K bráně to byli necelé 2 km. Následoval vstup na Kungsleden, teplota se zvedla, takže počasí bylo idealní, ani teplo ani zima, foukal příjemný vítr a komáři nežrali ;-) Před sebou jsme měli asi 15 km do kempu Abiskojaure. Cestou už byla většina hodně otrávena a celkem mrtvá, začali se ozývat názory typu "tady to asi kempnem na zbytek dovolený a dál nejdem". Po příchodu do kempu nás ale čekalo další úžasné překvapení, cena na osobu na noc ve vlastním stanu 230 SEK (690 Kč) - většinovej názor na to jim serem!! Balíme se a odcházíme, v tom však týpek přiskočí a cena je rázem 60 SEK (180 Kč), takže zůstáváme. Všichni toho máme plný kecky - z nevyspání, dalších cca 20 km v nohách, prvotní šok ze zátěžě na zádech (cca 22 kg na zádech) - jsem celkem rád, že tohle jsem si osobné odpustil, tréninkem v Čechách se zátěží ;-) Večerní zjištění - paty v prdeli, puchejře jak pinpongový míče - no nic natřu zelenou dezinfekcí, nechám zaschnout a přelepim kobercovkou ;-) 3.den (24.8.) Ráno okolo 11:00 vyrážíme s dohnaným spankovým deficitem. První skupina jde o cca půl hodiny dřív, nemůže snést neskutečně pomalé tempo jiných jedinců, já a pár dalších vyrážíme později :D Po pár kilomerech nás čeká první stoupání. Převýšení cca 250m na 2 km je celkem pruda obzvlášť s 24 kg na zádech. Nahoře na nás čeká druhá skupina a na Meditation place si dává sváču. Hážu do sebe tatranku a může se razit dál. Poprvý se nám nabízejí neskutečný místní výhledy. Pokračujeme po cestě cca dalších 5 km, část lidí toho má pořád plný kecky, v tom přichází energie v podobě stádeček sobů pobíhajících okolo nás cca 20 m daleko. Chvíli posedíme, pokocháme se krajinou, doplníme vodu z místních potůčků, počkáme na celou skupinu a razíme dál. Už brzy někde musí být chata, ve který máme nocovat ( na půl cesty do Alesjaure). Po doražení k chatce se objevují dva týpci, jeden se tváří, že děsně umírá a tudíž asi chce použít emergency chatu, má problém - síla počtu vítězí a jim asi dochází, že my se nehnem. Odchází o pár set metrů dál a rozdělávají stan. Jedinej problém u chaty byli komáři, lítalo jich tam neskutečně - naštěstí něšípali (teda ostatní to tvrdili, já byl lehce poštípán :D). První pokusy o chycení ryb - marné. V chatce si někteří stěžují na chrápaní ostatních (já o ničem nevim :D) a na noční výlety s "pískem". Paty pořád marný kobercovka shrnutá - novej pokus zelená dezinfekce přelepená kineziologockou páskou. 4.den (25.8.) Následující den vyrážíme na další pochod směr Tjäktja. Tentokrát už vyrážíme společně cca v 9:00. Během cesty míjíme místo převozu přes jezero, které Vám zkrátí cestu o cca 5 km, říkáme si, že to nemá cenu a vydáváme se pěšky. Po cca 5 km dorážíme do Alesjaure a dáváme delší pauzu cca 2 hodinky a vyrážíme dál. Cestou vidíme další skupinky sobů a přechodu údolí se dostáváme na menší kopec a další neskutečný výhled. Už je celkem pozdě cca 5 hodin, takže jsme rozhodnutý jít už max hodinu a spíš se poohlížet po místě na kemp. Konečně nacházíme trochu zastrčenou rovinu, kde tolik nefouká s blizkým zdrojem vody. Další pokusy o chycení ryb - opět marné.Večer rozděláváme první oheň popijeme whisky a jde se spát. Paty pořád marný, ale kineziologická páska drží - nemusím nic přelepovat ;-) 5.den (26.8.) Ráno vstáváme okolo 6:30, po krátké snídani se zvedá silný vítr a začíná pokapávat, rychle balíme stany a vyrážíme. Ke konci dnešní cesty přijde nejhorší stoupání z celé trasy, pokud nepočítám výstup na Kebnekaize. Převýšení asi 450m na 4 km. Když se dostáváme do spodní části sedla k chatě Tjäktja, vítr už fouká velmi silně a začína pršet, v chatě nás nechají se na půl hodiny schovat, tak se tam jdeme ohřát. Pán se ptá odkud jsme a po chvíli zjišťuje, že jsme první češi, kteří letos do Tjäktja došli ;-) Po pauze vyrážíme. To už fouká vítr, že mám co dělat jít rovně, když se k tomu přidá chcanec, začíná to být celkem úmorný, naštěstí už zbývají jen cca 3 km k chatě, kde chceme dnes squotovat. Když jsem asi 100m od chaty, vidim to nejhorší, co sem vidět mohl, dveře otevřený - takže chatka je obsazená a nás bude čekat dalších 9 km do další chaty - to už jsme ale totálně prochcaný a bez sil (šlapat do kopce v takhle silným větru proti neni fakt žádná prdel). Dojdu do chaty, tam dva Švédi, zvou mě dál a naštestí z nich pochvíli vypadne, že jdou dál - jsme zachráněni. Zabereme chatu, převlíknem se do suchýho a po zbytek dne vítáme příchozí lidi, co se chtějí schovat. Nikdo nemá odvahu tam spát s náma, tak radši vyráží dál a my máme chatu pro sebe. Paty už necejtim, takže se jde skvěle - páska stále drží ;-) 6.den (27.8.) Ráno je počasí značně lepší a tak rychle vyrážíme dál. Po 9 km dorážíme do Sälky, kde trochu se studem potkáváme asi 3 lidi co včera nechtěli spát s náma a museli v tom hnusu těch 9 km ještě dát. Zaplatíme si tam denní pobyt 60 SEK (180 Kč), dostaneme k dispozici pokoj s kuchyňkou, rychle navaříme, sníme a někteří zvladnou i hoďku schrupnout ;-) Pak vyrážíme dál a narážíme na další chatku, opět prázdná, takže shazujeme věci a jde se squotovat. Další pokusy rybařit, zase marné. Naplánujeme trasu na zítra, čeká nás celkem štreka až do kempu pod horou Kebnekaize, na kterou chceme pozítří zkusit vylézt. Dáme večeři, já zvládnul i očistu v jezeře (voda měla tak 5°C max ) a jde se spát. Paty už necejtim, takže se jde skvěle - páska stále drží ;-) 7.den (28.8.) Vstáváme celkem brzo a vyrážíme, počasí zatim ujde, sice fouká vítr, ale začíná se stáčet tak, že fouká do zad, což člověku i celkem pomáhá, naštěstí neleje, ale neustále poprchává, tak se modlíme, ať se to nespustí. Po cca 20 km dorážíme do dnešního cíle, všichni toho mají plný kecky, první místo po 7 dnech se signálem, všichni tahají mobily a dávají vědět zoufalým pozůstalým doma :D, okolo prochází místní zaměstnankyně a má z nás děsnou prdel, evidetně takhle vypadají všichni, co jdou z naší strany,jen co dorazí, zapnou akorát mobilu a čumí do toho jak ovce. Tešně potom, co jsme zalezli, začlo celkem chcát - to bylo o fous ;-) Pak ale přichází sprcha v podobě ceny, kterou po nás za noc chtějí 560 SEK (1680 Kč) na noc, ale vzhledem k počasí venku a už trochu i potřeby sprchy. A hlavně jsme se potřebovali vyspat na zítřejší výstup. Tak jsme sklopili hlavu a zacálovali to. Večer dávám ještě nejdražší pivo ve svým životě 60 SEK (180 Kč - 3,5% břečka). Narazíme na skupinu dalších 14 čechů, který přišli z druhý strany a mají za cíl pouze horu a pak zpět. Dáme saunu a jde se spát. Paty už necejtim, takže se jde skvěle - páska stále drží, po sprše a sauně projistotu převazuji ;-) 8.den (29.8.) Ráno přichází trochu studená sprcha v podobě počasí, na všech horách okolo a především pak na Kebnekaize napadl čerstvý sníh, pro naší skupinu se tak výstup stává nemožným. Druhý den má být sice počasí lepší, ale většina už nemá prachy na to platit další noc, takže se bohužel musíme sbalit a vyrazit na konec trasy. Zbývá už jen posledních 19 km k místu, odkud nás poveze autobus. Dneska chceme dát 15 a zasquotovat chatku ;-) Počasí je skvělé, takže se jde super, i když u části už je vidět úpadek morálky, pravděpodobně z vidícího konce trasy a hlavně ze 2 plonkových dní, který nám zbyly (nemožnost výstupu na Kebnekaize+ časová rezerva kvůli počasí). Během odpoledne dorážíme k chatce, kde zjištujeme, že ji někdo začal využívat ke svýmu byznysu a rozjel tam kemp, chtějí 60 SEK jen za stan, máme času dost, tak jdeme dál, míst na kemp je tu neskutečně akorát bez vody, po pár kilometrem nacházíme vhodný místo a tak to zakempíme. Kluci jdou opět zkusit rybařit, tentokrát už se ale vrací s úlovkem, nesou 2 pstroužky a tak si večer pošmáknem. Kvůli rybám se rozhodnem na tomhle místě počkat ještě jeden den a věnovat se rybaření. 9.den (30.8.) Ráno nikam nespěcháme a tak si pospíme, večer se jde část podívat do civilizace vzdálené pouhých 5 km a zbytek jde rybařit, chytneme další 3 pstroužky a tak je aspon malá chuťovka na večer připravena. Jedinej nedostatek je v chybějícím chlastu, ale kdo by to s sebou těch 9 dní tahal. Den tráví každý po svém, já osobně chvíli rybařim a chvíli se potloukám po okolí. Večer přichází celkem kosa, tak stopíme všechno nanošené dřevo a jdeme spát, přes noc jsme naměřili rekorní teplotu -5°C ;-) 10.den (31.8.) V poledne se seberem, dojdeme posledních 5 km do Nikkaluokta, odkud jede bus do Kiruny. Tam ještě přenocujem a další den 10 km směr letiště.